Některé způsoby skladování potravin zůstávají relevantní desetiletí, i když technologie nabízejí nová řešení.
Dříve byl k ochraně sýra před těhotenstvím použit neobvyklý „společník“ – kus cukru. Byl umístěn vedle produktu v uzavřené nádobě: krystaly absorbovaly přebytečnou vlhkost a zachovaly měkkou texturu.
Chléb se dlouho nezasloužil, pokud se na dno chleba nalila tenká vrstva obyčejné soli. Minerál přirozeně reguloval hladinu vlhkosti a brání rychlému poškození pečiva.
Plátky surového bramboru nebo jablka slouží jako alternativa k soli. Byly položeny vedle chleba, aby zůstalo měkké kvůli pomalému odpařování vlhkosti z ovoce nebo zeleniny.
Maso si udržovalo čerstvost déle, pokud bylo nařezáno a naloženo do mírně kyselého mléka. Kyselé médium zpomalovalo reprodukci bakterií a prodloužilo datum vypršení produktu.
Dalším způsobem je zabalit kousky masa do tkaniny navlhčené stolním octem. To vytvořilo ochrannou bariéru z vnějších faktorů bez změny vkusu.
Máslo se neroztavilo a nemroubilo se, pokud bylo drženo v nádobě se studenou vodou, která se pravidelně měnila. Tak udržoval stabilně nízkou teplotu.
Zelení zůstaly šťavnaté v chladničce déle, pokud byla vložena do sklenice vody, jako kytice květin a pokrytá taškou. To napodobovalo podmínky přirozeného růstu.
Před skladem byla ryba otřena citronovou šťávou, neutralizací nepříjemných pachů a zpomalením oxidace. Metoda zvláště pomohla při absenci mrazniček.
Zelenina nevyrostla a uctívala se předem, pokud byla posypána cibulovou slupkou. Fytoncidy ve svém složení potlačily vývoj mikroorganismů.
Ovoce si zachovala aroma a pružnost, když byly zabaleny do pergamenu. Materiál umožnil „dýchat“, ale zabránil vyschnutí.
Tyto jednoduché techniky nevyžadují speciální zařízení, ale nadále fungují tam, kde jsou moderní technologie někdy bezmocné.